|
|
Finský prezident jako aktér zahraniční politiky
Roháček, Martin ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Magisterská práce se zabývá působením všech finských prezidentů od roku 1919 v zahraniční politice a vzájemně je porovnává. Pro tuto komparaci je v práci vytvořen model, do kterého jsou prezidenti rozřazeni na základě sledovaných proměnných: vliv na směřování zahraniční politiky, vliv na klíčová jednání Finska a ústavní postavení prezidenta v souvislosti se zahraniční politikou. Kromě komparace se také práce zabývá otázkou, zda hraje určitou roli v postavení prezidenta situace, kdy prezident je členem jiné strany než premiér a ministr zahraničí. Práce také ověřuje hypotézu, že ústavní postavení prezidenta v zahraniční politice souvisí s jeho reálným působením. Navržený model také zobrazuje, kteří prezidenti využívali své pravomoci maximálně, a kteří z prezidentského úřadu vytvořili pouze reprezentativní orgán.
|
|
|
Paasikivi a Kekkonen - silné postavení finských prezidentů pod vlivem SSSR
Placák, Václav ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce "Passikivi a Kekkonen - silné postavení finských prezidentů pod vlivem SSSR" zkoumá předpoklady významného postavení těchto prezidentů ve finské politice. Základním zkoumaným aspektem je vliv Sovětského svazu na politiku Paasikiviho a Kekkonena. Teoretickým východiskem práce je zařazení Finska mezi tzv. poloprezidentské systémy. Finská ústava z roku 1919 vybavila prezidenta značnými pravomocemi, například z něj učinila hlavní postavu zahraniční politiky státu. Nicméně až nástup Paasikiviho a po něm Kekkonena do prezidentského úřadu vedl k posílení prezidentského úřadu. Značný vliv na tento fakt měla také osobnost těchto prezidentů a jejich politické vize, zkušenost a praktiky. Paasikiviho i Kekkonenova politika byla však úzce spjata s přátelstvím se Sověty, proto lze vysledovat sovětský vliv na postavení finských prezidentů uvnitř finského politického systému.
|
|
|
Finský prezident jako aktér zahraniční politiky
Roháček, Martin ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Magisterská práce se zabývá působením všech finských prezidentů od roku 1919 v zahraniční politice a vzájemně je porovnává. Pro tuto komparaci je v práci vytvořen model, do kterého jsou prezidenti rozřazeni na základě sledovaných proměnných: vliv na směřování zahraniční politiky, vliv na klíčová jednání Finska a ústavní postavení prezidenta v souvislosti se zahraniční politikou. Kromě komparace se také práce zabývá otázkou, zda hraje určitou roli v postavení prezidenta situace, kdy prezident je členem jiné strany než premiér a ministr zahraničí. Práce také ověřuje hypotézu, že ústavní postavení prezidenta v zahraniční politice souvisí s jeho reálným působením. Navržený model také zobrazuje, kteří prezidenti využívali své pravomoci maximálně, a kteří z prezidentského úřadu vytvořili pouze reprezentativní orgán.
|
|
|
Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948: J. K. Paasikivi a hrozba sovětizace Finska
Volák, Jiří ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948 Jiří Volák Abstrakt Finsko se po druhé světové válce nestalo sovětským satelitem, ačkoliv k tomu mělo mnohé předpoklady - bylo poraženým státem a muselo plnit tvrdé podmínky příměří včetně územních ztrát a vysokých reparací ve prospěch Sovětského svazu. Práce na komparativním základě přibližuje vnitropolitické kořeny, které vedly k jedinečnému mezinárodněpolitickému postavení Finska v rámci prvních let studené války. Hlavním úkolem je pomocí sekundárních i primárních zdrojů postihnout, jakou roli pro překvapující "finskou cestu" hrála osobnost premiéra a pozdějšího prezidenta Juho Kusti Paasikiviho. Z jakých názorových bodů vycházel? Byla jeho pozice srovnatelná s Edvardem Benešem v Československu? Podle závěrů práce se Paasikivi významně zasloužil o udržení finské demokracie. Úloha, jakou měly v krizové první polovině osmačtyřicátého roku zprávy o komunistickém převratu v Československu, není opomenuta. Strach ze změny režimu prostupoval finskou společnost a dotvářel pozadí k jednání o Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Finskem a Sovětským svazem (YYA-sopimus). Její ratifikací byl položen právní základ finsko-sovětských vztahů na dalších čtyřicet let a tzv. "léta nebezpečí", jak také nejisté období let 1944-1948 nazývá finská historiografie, se...
|
host ::
RSS.